Již v předchozím příspěvku (Foret 2014a, s. 7-14) byl představen projekt Partnerství pro místní rozvoj, zejména poznatky o tom, že místní rozvoj je závislý na partnerství, spolupráci a komunikaci místní veřejnosti, podnikatelů a místní veřejné správy, která místní rozvoj řídí a zodpovídá za něj. Je zřejmé, že zdrojem problémů místního rozvoje je především zákonitě rozporný a konfliktní vztah mezi místní veřejností na jedné straně a podnikateli na druhé straně.
Při zvládání naznačených místních problémů se projekt Partnerství pro místní rozvoj opírá o takové marketingové nástroje, jaké představují marketingový výzkum (sociologický výzkum či výzkum veřejného mínění) a marketingová komunikace, zejména public relations. S jejich pomocí předně objektivněji zjišťuje a prezentuje názory a představy místních veřejností o zamýšlených i existujících iniciativách podnikatelů a veřejné správy. Následně se potom hledá konsensuálně nejvhodnější partnerská realizace těchto záměrů. Zde tedy vystupuje partnerství místní veřejnosti, podnikatelů a veřejné správy jako základní předpoklad místního rozvoje.
Opakovaný výzkum
Z metodologického hlediska si lze opakované výzkumy představit v zásadě v následujících třech podobách:
1. velmi vzácný případ, zejména kvůli ekonomické, finanční náročnosti představuje opakované šetření stejného problému stejným postupem ve stejném čase na stejném objektu. Ve své podstatě naplňuje známé lidové doporučení „dvakrát měř, jednou řež“. Je veden snahou po dosažení a ověření větší věrohodnosti získaných výsledků. Příklad, kdy takový opakovaný výzkum prověřil metodologickou spolehlivost (reliabilitu) techniky dotazovaní je uveden ve 12. kapitole (Foret 2011),
2. pokud se zkoumá stejným postupem stejný problém ve stejném čase na různých objektech vzniká možnost vzájemného srovnání (komparace) získaných výsledků. Proto bývá tento opakovaný výzkum nazýván komparativním. Příkladem může být vzájemné srovnávání 37 měst České republiky a 7 měst Slovenské republiky, případně s anglickým Ipswichem v rámci projektu Komunikující město, jak je uvedeno v 37. kapitole (Foret 2011),
3. konečně, jak bylo uvedeno v závěru předchozího odstavce, předložený článek se opírá o výsledky opakovaných výzkumů v podobě, kdy se stejným postupem šetří stejný problém na stejném objektu v různých časových okamžicích, což umožňuje odhalit vývojové, dynamické změny. Při větším počtu opakování bývá označován jako výzkum longitudinální a ze získaných výsledků lze vytvářet časové řady, které se dají statisticky využít například pro projekce dalších proměn zkoumaného problému.
A právě konkrétní podoba a přínosy třetího typu opakovaných výzkumů budou využity v následujícím textu. V rámci příprav praktické aplikace projektu Partnerství pro místní rozvoj byly totiž v Brně v posledních třech letech vždy přesně po roce realizovány vstupní reprezentativní výzkumy jeho obyvatel starších 18 let. Sběr informací zatím posledního opakovaného výzkumu proběhl 4. až 16. 3. 2015. Realizátor celého projektu, kterým je Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikaní (IIMCE), znovu použil stejnou techniku osobních standardizovaných rozhovorů (interview). Celkem bylo získáno 495 záznamových archů od respondentů s trvalým bydlištěm v Brně, vybraných vyškolenými a kontrolovanými tazateli opět stejným kvótním postupem. Hlavním cílem opakovaného výzkumu bylo zjistit nové, aktuální poznatky o tom, který podnik považují Brňané za nejvýznamnějšího pro další rozvoj svého města. Metodologicky shodné opakovaní navíc nabízí možnost komparovat výsledky a odhalit tak změny, k nimž v Brně v projektu Partnerství pro místní rozvoj za uplynulé roky došlo.
Hlavní poznatky
Dotazování s výjimkou tří identifikačních otázek (pohlaví, nejvyšší ukončeného vzdělání a věk) bylo realizováno náročnější formou tzv. otevřených otázek – tzn. bez „nápovědy“ v podobě předepsaných variant odpovědí. Velikost zkoumaného vzorku se pohybovala od 434 respondentů v roce 2013, přes 535 v roce následujícím až po letošních 495. Vždy se však jednalo, jak již bylo uvedeno, o reprezentativní soubor obyvatel Brna starších 18 let. Respondenti byli vybíráni kvótním postupem. Jak dokládá následující tab. 1, získaný vzorek lze podle sociodemografických charakteristik (pohlaví, nejvyšší ukončeného vzdělání a věk) považovat za reprezentativní za všechny obyvatele Brna starší 18 let. Údaje o základním souboru vycházejí z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 provedeného Českým statistickým úřadem.
Tabulka č. 1: Srovnání sociodemografických charakteristik (pohlaví, nejvyšší ukončeného vzdělání a věk) základního a výběrového souboru v roce 2015
Zdroj: ČSÚ SLBD 2011 a vlastní zpracování
Jak ukazuje následující tabulka 2, na ústřední otázku výzkumu, který hospodářský podnik považují respondenti v Brně za nejvýznamnější pro další rozvoj města, byly nejčastěji uváděny Veletrhy Brno/BVV, a.s. a Dopravní podnik města Brna, a.s. Rozdíl mezi nimi je naprosto minimální a oba podniky zaujaly jasně vedoucí postavení. Na dalším místě, s patrným odstupem je na třetí pozici Masarykova univerzita v Brně. V rámci vedoucí pětice mediánově rozděluje vedoucí pětici podniků na pomyslný střed. Konečně zbývající dva nejčastěji uváděné podniky, znovu se zřetelným rozdílem oproti předchozí Masarykově univerzitě, jsou tradiční domácí výrobce traktorů Zetor, a.s. a IBM ČR, spol. s.r.o. Oba dostaly od respondentů prakticky stejný počet hlasů. Všechny méně často jmenované podniky byly opět zahrnuty do poslední kategorie „ostatní“.
Zde je třeba pro lepší pochopení uvést, že celkově respondenti uvedli 73 organizací, mezi nimiž je například přes čtyřicet těch, které byly jmenovány pouze jedenkrát, dalších osm se objevilo dvakrát, pět bylo zmíněno třikrát atd. Často se jedná o málo známé firmy, které respondenti zřejmě rádi navštěvují (restaurační zařízení, ale také mateřská školka) nebo v nich možná sami pracují či je dokonce vlastní.
Tabulka č. 2: Četnosti nejčastěji uváděných nejvýznamnějších podniků pro rozvoj Brna 2015
Zdroj: vlastní zpracování
V odpovědích byly zaznamenány určité rozdíly podle identifikačních znaků dotazovaných. Statistické výpočty Pearsonova koeficientu kontingence dosáhly s věkem hodnoty 0,2 a s nejvyšším dokončeným školním vzděláním dokonce 0,27. Jak se ukázalo, středoškolsky vzdělání a střední věková kategorie (40-59 let) uváděli spíše Veletrhy Brno, Dopravní podnik města Brna považují za nejvýznamnější podnik pro rozvoj Brna častěji respondenti se základním vzděláním a staří (60 a více let) a pro nejmladší (18-39 let) a vysokoškolsky vzdělané to jsou hlavně IBM a zejména Masarykova univerzita.
Následující tabulka doplňuje předchozí tabulky 2 o výsledky z minulých výzkumů v letech 2013 a 2014.
Tabulka č. 3: Vývoj četností nejčastěji uváděných nejvýznamnějších podniků pro rozvoj Brna v letech 2013 až 2015
Zdroj: vlastní zpracování
Jak je z předcházející tabulky patrné, na ústřední otázku výzkumu, který hospodářský podnik považují respondenti v Brně za nejvýznamnější pro další rozvoj města, se během uplynulých tří let neprojevily žádné podstatnější změny. Za hlavní příčinu lze považovat jejich doposud nedostatečnou komunikaci s veřejností, konkrétně v podobě nástrojů public relations.
V letech 2013 i 2014 považovali Brňané za hlavní přednost Veletrhů Brno to, jak přispívají k image a reprezentaci, propagaci města Brna. Podobně rovněž v případě Dopravního podniku města Brna byly v letech 2013 a 2014 jeho klady spatřovány především v poskytování dopravní dostupnosti po městě. Na Masarykově univerzitě oceňují zejména to, že přispívá k rozvoji vzdělanosti a vědy. U Zetoru a IBM oceňovali respondenti v letech 2013 i 2014 hlavně to, že nabízejí pracovních příležitostí.
Naznačené přednosti uvedených podniků platí, jak vyplývá z následujících vět, v podstatě bez změny i v roce 2015: hlavní klady Veletrhů Brno jsou spatřovány ve zvýšení cestovního ruchu (26%) a zlepšení image města (25%). U Dopravního podniku města Brna byla oceněna rychlá přeprava (40%) a dobře propojená dopravní síť po celém městě, jak se shodlo 34% jeho příznivců. Hlavním kladem Masarykovy univerzity je podle respondentů poskytnutí vzdělání (53%) a rozvoj výzkumu a vývoje (24%). Nejčastěji uváděnou předností podniku Zetor je tvorba a nabídka pracovních příležitostí (61%) a dlouhá tradice, pověst (15%). Podobně u IBM, kde byly pracovní příležitosti uvedeny respondenty dokonce v 45% a technologický rozvoj 13%.
Naopak za nejčastěji uváděné zápory to byla v letech 2013 i 2014 u Veletrhů Brno doprava, která je spojována především s velkým množstvím návštěvníků v době konání veletrhů, díky čemuž dochází často k dopravním problémům, které komplikují situaci obyvatelům města. V případě Dopravního podniku města Brna kritizovali zdražování jízdného a Zetoru vyčítali znečištění životního prostředí. Všechny uvedené výtky se o dotyčných podnicích objevily shodně rovněž v roce 2015. Veletrhům Brno bylo nejčastěji vytýkáno to, že způsobují zhoršená dopravní situace v Brně (47%). Dopravnímu podniku města Brna zase růst cen, drahé jízdné (35%). U Zetoru respondenti uvedli negativní dopady na životní prostředí (27%). V IBM se jim nelíbily vysoké nároky na uchazeče (16%) a zaměstnávání cizinců (16%).
Obecně se dá říct, že respondenti si lépe uvědomují klady jmenovaných podniků než jejich zápory, což odpovídá tomu, že se zaměřují na podnik, který osobně považují za nejvýznamnější pro rozvoj Brna. Nepochybně si uvědomují především jeho klady.
V návaznosti na předchozí zjištění byla potom položena otázka, v čem respondenti vidí nejdůležitější úkol brněnského magistrátu pro další rozvoj města? Jak vyplývá z následující tab. 4, nejčastěji obyvatelé Brna uváděli poněkud obecně formulované „zlepšení infrastruktury“, následované poměrně vyrovnanou trojicí „podpora zaměstnanosti“, nově se vyskytujícím „přesunem a rekonstrukcí hlavního nádraží“ a tradiční „čistotou ulic“. Konečně na pátém místě skončilo „přilákání investorů“. Rozdíly v četnostech uváděných nejdůležitějších úkolů Magistrátu města Brna pro další rozvoj města jsou zcela minimální. Všechny ostatní, méně často uváděné úkoly jsou zahrnuty v poslední kategorii.
Tabulka č. 4: Četnosti nejdůležitějších úkolů Magistrátu města Brna pro další rozvoj města 2015
Zdroj: vlastní zpracování
Porovnáme-li zmíněnou poslední kategorii „ostatní“ v tab. 2 a v tab. 4, je vidět, že v odpovědích na otázku jaký je nejdůležitější úkol Magistrátu města Brna pro další rozvoj města, panovala ještě podstatně větší rozmanitost. Zatímco v tab. 2 uvedla kategorii „ostatní“ necelá polovina respondentů, v tab. 4 dosáhla téměř dvou třetin. Celkově bylo mezi nejdůležitějšími úkoly Magistrátu města Brna pro další rozvoj města jmenována téměř padesátka takových, které se vyskytly pouze jedenkrát mezi nimiž je například přes čtyřicet těch, které byly jmenovány pouze jedenkrát, dalších dvanáct se objevilo dvakrát, šestnáct bylo zmíněno třikrát atd.
Rovněž v porovnání s tab. 2 byly tentokrát v názorech respondentů podle identifikačních znaků (pohlaví, věk či nejvyšší dokončené školní vzdělání) ještě menší rozdíly, jak prokázaly statistické výpočty. Hodnoty Pearsonovu koeficientu kontingence byly ve všech třech případech nižší – od 0,1 v případě pohlaví až po 0,22 s nejvyšším dokončeným školním vzděláním.
Následující tabulka opět doplňuje předchozí tab. 4 o výsledky z minulých výzkumů v letech 2013 a 2014.
Tabulka č. 5: Vývoj četností pěti nejdůležitější úkolů Magistrátu města Brna pro další rozvoj města v letech 2013 až 2015
Zdroj: vlastní zpracování
Oproti tab. 3 je tentokrát patrná větší proměnlivost v odpovědích respondentů, která se projevuje jak v jejich samotném obsahu, tak také v jejich četnostech. Během uplynulých tří let se pravidelně vyskytovaly v uvedené pětici pouze zlepšení infrastruktury a čistota ulic. Ostatní tři se v tab. 5 objevují až v posledních letech.
Diskuze
Podíváme-li se znovu na tab. 3, je na první pohled zřejmé, že v názorech obyvatel města na to, který podnik je pro další rozvoj Brna nejvýznamnější jsou změny za roky 2013 až 2015naprosto minimální. První dvě místa stabilně zaujímají Veletrhy Brno a Dopravní podnik města Brna. Rozdíly mezi nimi jsou zcela minimální a naopak jejich náskok před ostatními je viditelný. Je nesporné, že oba zmíněné podniky jsou Brňany považovány za mimořádně důležité pro rozvoj města. Zároveň je třeba si znovu připomenout, že představa Brna jako města veletrhů je již bohužel překonaná. Vývoj za posledních dvacet let nevyznívá pro Veletrhy Brno z ekonomického hlediska příliš optimisticky. Počty návštěvníků se snížily o čtvrtinu, u daleko důležitější kategorie vystavovatelů dokonce o polovinu, stejně jako u ročního obratu. Současně stojí v této souvislosti za připomenutí, že rovněž z dalších našich výzkumů (IIMCE 2012, s. 31) víme, že obyvatelé Brna dlouhodobě považují městskou hromadnou dopravu spolu s obchodní sítí, kulturním vyžitím a zdravotní péčí za největší přednosti života ve svém městě.
Také podniky na dalších třech místech (Masarykova univerzita, Zetor a IBM) zaujímají stabilní pozice. Zejména Masarykova univerzita a IBM reprezentují perspektivní trend rozvoje služeb v oblasti vědy, výzkumu a vývoje, který by v Brně vhodně využil a navázal na dlouholeté a úspěšné zkušenosti v pořádání mezinárodních veletrhů. Ve své strategii Brno sází na podnikatelskou elitu, kterou do města lákají již více než půl století právě akce na brněnském výstavišti. S tím těsně souvisí orientace města na kongresovou a veletržní turistiku.
Výsledky všech tří výzkumů z let 2013-2015 reflektují image brněnských organizací u zdejší veřejnosti. Jedná se tedy o softdata (názory obyvatel), které by bylo vhodné dále konfrontovat s harddaty (výsledky a přínosy jednotlivých podniků pro rozvoj města) a také tyto poznatky veřejnosti sdělit a komunikovat.
Na druhé straně není bez zajímavosti, jak odpovědi obyvatel odpovídají vývojovým proměnám města za poslední desetiletí až staletí – tzn. od představ Brna s dominantním textilním průmyslem v 19. století, přes strojírenský průmyslu v minulém století, jak jej ještě v současném povědomí Brňanů nejlépe reprezentuje tradiční výrobce traktorů Zetor, až po výrazné nastartování posunu města do oblasti služeb v podobě prvního ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v roce 1959.
Závěr
Podobně jako v dřívějších opakovaných výzkumech v rámci Projektu partnerství pro místní rozvoj realizovaných v letech 2010 a 2011 pro Městský úřad ve Znojmě, jak je uvedeno v 17. kapitole (Foret 2012, s. 170-174), se rovněž v případě Brna potvrzuje, že názory místních obyvatel na nejvýznamnější podnik pro rozvoj jejich města, na jeho přednosti i nedostatky jsou poměrně stálé a příliš se z roku na rok nemění.
Příčinou může být mimo jiné i to, že ani brněnské podniky, ale ani Magistrát města Brna nevyužily zveřejněných výsledků z roku 2013 (Foret 2013, s. 26) a 2014 (Foret 2014b, s. 42) k lepší komunikaci s občany. Je evidentní, že v Brně partnerství pro místní rozvoj zatím příliš nefunguje.
Ke změnám však došlo v názorech na otázku, co jsou podle obyvatel města nejdůležitější úkoly Magistrátu města Brna pro další rozvoj města. Za pozornost stojí především odpověď podpora zaměstnanosti, nově se vyskytující přesunem a rekonstrukcí hlavního nádraží a případně také přilákání a podpora investorů. Odpovědi obyvatel Brna zcela jasně naznačují vedení města, v čem spatřují své hlavní obavy do budoucna.
Bohužel stejně jako před rokem i tentokrát prezentované výsledky a poznatky, zejména výše uvedené nedostatky vyvolávají u všech pěti zmíněných organizací (Veletrhy Brno, Dopravní podnik města Brna, Masarykova univerzita v Brně, IBM ČR a Zetor), zcela zřetelnou akutní potřebu lepší komunikace s veřejností. Měly by co nejdříve na všechna negativa náležitě reagovat – snažit se o jejich odstranění a následně pomocí nástrojů public relations je občanům Brna vysvětlit či případně obhájit.
Podobně pro Magistrát města Brna vyplývá ze zjištěných výsledků zcela zřetelná aktuální potřeba lepší prezentace a komunikace koncepcí, vizí a strategických výhledů dalšího rozvoje Brna.
V každém případě je zřejmé, že opakované marketingové výzkumy jsou sice náročnější na realizaci, ale na druhé straně přinášejí zajímavější, hodnotnější a hlavně prověřenější poznatky.
Poznámky/Notes
Literatúra/List of References
[1] ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2011. 2011. [online]. [cit. 2015-04-05]. Dostupné na: <https://www.czso.cz/csu/sldb>
[2] Foret, M., 2014a. Využití modelu RACE v projektu Partnerství pro místní rozvoj. In: Marketing Science and Inspirations. 2014, 9(3), s. 7-14. ISSN 1338-7944.
[3] Foret, M., 2011. Marketingová komunikace. 3. aktualizované vydání. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3432-0.
[4] Foret, M., 2012. Marketing pro začátečníky. 3. aktualizované vydání. Brno: EDIKA, 2012, s. 170-174. ISBN 978-80-266-0006-0.
[5] Foret, M., 2013. Partnerství pro místní rozvoj na příkladu Brna očima občanů. In: Moderní obec. 2013, 19(8), s. 26. ISSN 1211-0507.
[6] Foret, M., 2014b. Který podnik podle lidí v Brně nejvíc přispívá k rozvoji města. In: Moderní obec. 2014, 20(8), s. 42. ISSN 1211-0507.
[7] Vnímání pocitu bezpečnosti obyvateli Brna. Závěrečná zpráva z výzkumu. Brno: IIMCE, listopad 2012, s. 31.
Kľúčové slová/Key Words
projekt Partnerství pro místní rozvoj, opakovaný marketingový výzkum
project Partnership for local development, repeated marketing research
JEL Klasifikácia/JEL Classification
M31, R58
Résumé
Repeated marketing researches in Brno in the frame the project partnership for local development
The paper presents some practical results and marketing research methodology recommendations from the latest marketing research conducted in Brno in March 2015. The representative marketing research was repeated exactly a year after. The comparison among results 2013, 2014 and 2015 shows some differences and similarities as well.
Recenzované/Reviewed
1. jún 2015 / 4. jún 2015
